Namazat se a nebo nenamazat se! (část druhá)

Většina lidí si myslí, že když se nenamaže, je in. Já jsem jiného názoru, namažme se!

                V tomto dalším pokračování se budeme bavit o emolienciích a jejich vlivu na život se zdravou kůží. Jak bylo řečeno v minulém dílu, v současné době se emolienciím nevyhneme, pokud chceme mít kůži stále mladou a svěží. A to již od 18 let našeho života. Ano, je to dřina a je to nápor na naší přirozenou lenost. Kdo by se chtěl mazat tak mladý, aby vypadal dobře za 15 a více let? Málokdo. A to je špatně. Proto doufám, že se alespoň většina čtenářů  nad tímto zamyslí a zváží možnost pravidelné péči o kůži, která si to zaslouží.

                Emoliencia rozdělujeme na masti a krémy.

Masti

                Mast pozná asi každý, jde o tužší konzistenci bez přítomnosti vody, kde je hlavní surovinou převážně vazelína. Ale nemusí. Například je moderní používat místo vazelíny bambucké máslo.       Aktivní látky v masti se déle vstřebávají pro nepřítomnost vody, ale za to účinněji. Proto se masťových základů používá převážně na noc. Přes den je to složitější. Mast dlouhodobě ulpívá na kůži a znečišťuje oděv. Masti z vazelíny jsou obvykle nosiči antibiotik a dalších účinných látek, například i protizánětlivého Betuldiolu.

                Vazelína, tolik neprávem zatracovaná surovina. Vazelína se vyrábí z ropy. Vzniká frakce, která se vyčistí až do bělavé formy. Teno masťový základ, co do potencionální alergizace kůže, nebyl překonán. Jedná se o inertní hmotu, která po natření na kůži vytvoří mikrofilm a tím zamezí odparu vody z kůže. Říkáme, že vytvoří okluzi. Proto se masti s vazelínou používají všude tam, kde chceme, aby si kůže zachovala hydrataci. Z těchto důvodů se vazelína přidává i do krémů ke zvýšení  hydratačního účinku

                V současné době se vedou proti kampaně na vazelínu. Že ucpává póry a kůže nemůže dýchat. A že se potom vytváří akné. A že vazelína není přírodní. První dvě připomínky do dnešního dne nebyly potvrzeny. Ohledně přírodního původu je nutné si položit otázku, z čeho vznikla ropa?

                O původu ropy se mezi vědci hodně spekulovalo. V 19. století byly vysloveny hypotézy, že se jedná o anorganický původ.  Něco na způsob třeba slídy. Tato teorie u mnohých z nás přetrvává bohužel dodnes. Nové vědecké poznatky hovoří o tom, že ropa vznikla z organické hmoty, s největší pravděpodobností z mořského planktonu. Je tedy vazelína, která je z ropy, přírodní? Je. A není tedy pravda, že není přírodního původu.

                Shrnutí:                   vazelína je přírodního původu

                                               vazelína je velice dobrým nosičem antibiotik a dalších aktivních látek

                                               vazelína je inertní, což znamená, že nealergizuje kůži

                                               vazelína vytváří okluzi a tím udržuje hydrataci kůže

 Místo vazelíny je další možností, jako masťový základ, bambucké máslo. Je to tuk přírodního charakteru, který obsahuje mastné kyseliny. Převážně kyselinu stearovou a olejovou. Jsou zde přítomny i jiné kyseliny. Například kyseliny linolová, palmitová, linolenová a arachidová.  Díky mastným kyselinám, jenž obsahuje, nepřináší tolik žádaný okluzní efekt, který je u mastí žádaným jevem. Proto se spíše používá bambucké máslo do krémů, kde je vyhledávanou surovinou.

Příště něco o krémech. A namažte se! Kdo by nechtěl mít život se zdravou kůží?

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.